Ion Iliescu

Ion Iliescu
Ion Iliescu (14. října 2004)
1. a 3. prezident Rumunska
Ve funkci: 26. prosince 1989 – 29. listopadu 1996
Předchůdce	Nicolae Ceausescu
Nástupce	Emil Constantinescu
Ve funkci: 20. prosince 2000 – 20. prosince 2004
Předchůdce	Emil Constantinescu
Nástupce	Traian Băsescu
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Rumunska Fronta národní spásy Democratic National Salvation Front Sociálně-demokratická strana (PSD)
Narození	3. března 1930 (94 let) Oltenița
Choť	Nina Iliescuová (od 1951)
Rodiče	Alexandru Iliescu
Alma mater	Moskevský energetický institut Bukurešťská polytechnická univerzita Lomonosovova univerzita
Profese	inženýr, politik, revolucionář, spisovatel literatury faktu, propagandista, aktivista, státník a video blogger
Náboženství	volná myšlenka ateismus
Ocenění	Medaile Uruguayské východní republiky (1996) Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2002) řetěz Řádu za občanské zásluhy (2003) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2003) Řád slona (2004) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Ion Iliescu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ion Iliescu (* 3. března 1930, Oltenița, Călărași, Rumunsko) je rumunský politik, bývalý prezident. Byl zvolen do úřadu celkem na 11 let (ve třech funkčních obdobích) v letech 1990–1992, 1992–1996 a 2000–2004. V letech 1996 až 2008 byl Iliescu senátorem za stranu PSD, největší politickou stranu v Rumunsku.

Je synem železničáře, který působil v ilegální komunistické straně. Vystudoval mechaniku tekutin na Bukurešťské polytechnické univerzitě a Lomonosovově univerzitě v Moskvě, byl funkcionářem Svazu komunistické mládeže. V roce 1965 se stal členem ústředního výboru strany a v roce 1967 ministrem pro mládež, patřil k hlavním tvůrcům propagandy. Nicolae Ceaușescu ho začal počátkem sedmdesátých let vnímat jako nebezpečného mocenského konkurenta a odsunul ho do méně významných funkcí na venkov. Ve druhé polovině osmdesátých let Iliescu pracoval v nakladatelství technické literatury.

Po vypuknutí revoluce v prosinci 1989 se Iliescu postavil do čela Fronty národní spásy, která převzala moc v zemi. Stal se prozatímní hlavou státu a v květnu 1990 byl se ziskem 85 procent zvolen prezidentem Rumunska. V devadesátých letech se od reformního komunismu posunul k sociální demokracii a podílel se na vstupu Rumunska do evropských struktur. V roce 1993 stál u vytvoření rumunské sociální demokracie, v letech 1997 až 2000 byl jejím předsedou a v roce 2006 pro něj byla vytvořena funkce čestného předsedy. Téhož roku se v anketě 100 největších Rumunů umístil na 71. příčce.

V roce 2016 ho rumunský soud obvinil z podílu na krveprolití, které doprovázelo změnu režimu v letech 1989 a 1990. Proces byl zahájen v listopadu 2019.^[1]